Cirguz x losers + Roudnice

Ahoj, jsem budeme umísťovat naše příhody nejen z koncertů ve formě reportů. Avšak pouze za předpokladu že to bude někoho zajímat, pokud se budete při čtení bavit alespoň zpola jako my na těch konkrétních akcích, je to naše malý vítězství. Užívejte…

První reportáž z akce bude ve formě včerejšího koncertu v roudnický Rendě, kde jsme hráli asi potřetí v naší pětiletý historii. K Roudnici máme kladnej vztah, roudnický portfolio nám blízkejch a spřízněnejch kapel má totiž několik podobných vlastností. Z většiny jsou to taky radikální lokální patrioti – kluci od Labe – Roudnice je typem podobný město naše domovský – Mělník – a lidi tam mají rádi podobně smetištní humor a věnují se nám blízkým zábavám. Známý ksichty se kterejma se častokrát rádi škádlíme – zejména okolo kapel nebo ex-kapel Kombajn či Rádobi. Jenže my na Mělníku jsme lepší. Máme Labe i Vltavu. Nicméně jsme teda asi potřetí dorazili do Roudnice, kde jsme zabloudili navzdory faktu, že cestu známe. Nikdo z nás ale nepočítal s tim, že v době naší nepřítomnosti prohoděj jednosměrky do toho kopce u klubu Renda. Vysvobodil nás Adam Šenk, kterýho jsme nabrali na ulici a vysadili Pípu, protože v autě nebylo místo a my potřebovali schopnýho navigátora.  Po příjezdu do klubu se nám stala moc humorná věc. Přeci jen, málokdy slyšíte ihned po příchodu do klubu větu „hm, tak tady dostanete do držky!“  Přešli jsme to, přeci jen, měli jsme v doprovodu Dědkovu dámu Terezu a nebylo by vhodný, kdyby Terka musela shodit rukavice a ukázat agresorům jakou máme sílu. Nejspíš by dopadli strašlivě a ještě rozhicovaná Tereza by nás následně ztřískala všechny. Obligátně jsme usedli do lokálu a věnovali se přípravě na dnešní výkon, když se ve dveřích objevil Petr Kotvička a jeho parta. Byli jsme lehce nápomocni při přenosu aparatury a jali se lehce nazvučit neb první šel na řadu folk pankáč Wimr Day. Ten sklidil parádní ohlas, bylo to jeho skorodruhé vystoupení. Přesto, v přímém souboji talentů by byl Kalimbeerem téměř jistojistě nemilosrdně popraven a následně pozvracen zeleným likérem, což by ostatně i Rádobi byli ochotni dosvědčit. Po Wimr Dayovi jsme na to vlítli my a zvuk parádní navzdory faktu, že za bicíma nebylo slyšet ani zbla vyjma hlukové koule. Co nešlo uhrát technicky, šlo uhrát a uřvat srdcem a nasazením, takže jsme roztančili pár pankáčů a kamarádů. Setlist byl drasticky ořezán oproti výročnímu koncertu v minulym měsíci. „Tak se sbal“ zní jako poslední píseň poměrně logicky. A pak začalo bejt teprve veselo. Všichni jsme se věnovali baru a pokecu s příjemnými slečnami, jen Pípa musí mít něco extra. Ten měl pokec s příjemnými i nepříjemnými slečnami a dokonce stejně naladěnými chlapci! Rozjeli jsme totiž byznys hned u vstupu což později určitě zamotalo hlavu pořadatelům ale o tom později. Pípa je totiž schopnej vyprodat vše co s sebou vozíme v distru a nejinak tomu bylo dnes. Spojuje prodej merche se sociálním kontaktem a došlo k drobnějšímu incidentu. Jistá slečna byla přistižena v „našem“ triku z doprodeje krámu London 77, načež byla vyzvána k zaplacení alespoň padesátikoruny, což bylo navrženo jako férovej deal. Zřejmě přítel krasavice se k placení neměl a tak vše vyřešil její kamarád, který dlužnou částku zaplatil. Nicméně náš Pípa se rozezlil tak, že prej roztřískal originál zabalenej split, kterej kluci od stánku dávali zdarma k novému demo EP Mimo reality, která ten večer cd křtila. Následně byl mužský „hříšník“ Pípou vyzván k podání dodatečnýho vysvětlení abysme uvěřili i my, který jsme u distra nebyli. Zdenda vše uvedl na pravou míru a my všichni máme novýho přítele. Splitek s Brajglem se včera rozdalo dost a snad se tak naše hudba, pokud jde v souvislosti s náma o něčem takovym mluvit, dostane k více lidem. The Dodoz z Francie, který aktuálně maj pár koncertů po republice zahráli hodně solidně a bavilo to nejen nás, což bylo vidět na zaplněný Rendě. Dědek zorganizoval blitzkrieg odjezd a tak jsme se stihli rozloučit jen s pár známejma a sbalit ruskej šampus, kterej se válel u výběru vstupu a merchandise. Doufáme, že jsme nezpůsobili moc komplikací a pokud je to tak, jak nám došlo, tak se Mimo realiťákům omlouváme a při výměnnym koncertu na Mělníku jim podobnou láhev darujeme. Hehe. Po cestě domu jsme si ještě s radiem Oldies svorně zařvali prastarej Olympic se zavádějícím názvem hitu „Dej mi víc své lásky“. Jenom Tereza se zdráhala zpívat Jandovy sólové party a za trest se to musí do příště doučit a sama přednést! Následně proběhne anonymní udání na OSA a Péťovi se povinné desátky jenom pohrnou. Díky roudničákům, Kotvičkovi, Koldovi za zvuk, Mimo realitě za pozvání a bublinky. Pokud to někoho bavilo, jsme rádi!