Mělník über alles on tour

Díky klukům s Oxx, bylo nám ctí s nima zavítat do Olomouc city, Opava city a Ostrava city. Sice Adamovi občas končil kámoš a Véčko se prostě „nemoh´ vožrat“, i když sotva stál.

Po koncertě si v klubu z laptopu pustit Volanty, Zónu A následovanou Los Fastidios a zorganizovat circle pit uměj jenom kluci z Mělníka a Budíkova. Oi!

Díky Pandemii a všem milejm lidem!

Weekend with Gulag Beach

„Dacia. to je Volvo vole. za nim jede eště DAF. vlastně DAF McKagan z Guns ´N´ Roses.“, „ty vole, jsem nějakej v rozmrdu. uplně v koze.“, „já sem eště vožralej. čum jak ji zabiju.“, „čum jak nás zabiju.“, „čum jak se vystřelim.“, „máme v Přeštěnicích.“, „to dáme.“, „zastav mi na chcaní.“, 10minut., „tak nic, já se pochčiju, mně je to jedno.“, Stanley Bradley, „…či a …dele.“, „ty vole, já jsem nádhernej, zhulenej, vožralej.“, „nebuď zbytečně pozitivní.“, „tady se člověk nemůže mít ani dobře.“, „no, rozhodně ne na úkor ostatních.“, „nám je blbě, tak drž hubu, mrač se a nenáviď celej svět.“, „fuj, cejtim tady toleranci“, „už od rána ruší hezkou neděli.“, „si jenom vedle spal, ležel na zádech a docela si to nezvládal.“, „jsme se včera docela liskli.“, „tak co si Petřík eště dá?“, „hej Žile, už to umim přetáčet.“, „já jsem včera kecal ňáký sračky v ňákym podniku.“, „škoda že ten barák teď budou muset prodat, když vám dávali pivo zadarmo.“, „KáVa do vozu. no to teda potěš.“, „až teď jsem to pochopil.“, czech daniels, „pane štelca, pane štelca.“, „your show? it was very funny.“, „řídit bude Václav, má nejmíň peněz.“, „já peníze mám, budeš čumět jak ho naleju a jak poleze po čtyřech.“, „Sid Vicious byl Vietnamec.“, „co krok, to 10let jazz-rock.“, „(natáhne) dáš si? kámo, kdo si neváží vlastní brka, neváží si ani ostatních.“

Bene bene

Společný zážitky z Benešova
S Vojtou jsme si střihli premiéru minulej víkend v Opavě a Olomouci a report z tohohle společnýho zážitku se objeví jindy a jinde. Tady budem rozebírat první koncert v Čechách v nový sestavě. Kluci z RV-4 nás pozvali do Benešova na Punk Rock for Ferdinand, což byla v podstatě akce pivovaru a možná proto bylo tak veselo. Popořadě. V sobotu se scházíme jak Sváťové švábi na pivo kolem jedenáctý a hledáme ovečky po našem rodišti. Sobotní ráno/dopoledne zdá se bejt zajímavým z důsledku pátečního večera/noci. Část kapely je hodná doma, část kapely jede bomby na Votvíráku a část leje po mělnickejch pajzlech. Takže Vojtu v kempu nacházíme v zajímavym stavu ale nebojíme se ničeho, protože Vojta umí pít. Jinak by nemoh hrát v Cirguz. Nebo spíš: neni nutný umět hrát, ale musíte umět vypít aspoň deset desítek u Hanze. Květák, kterej jel do pěti do rána bomby na hip-hopu v Milovicích je nevyspán a mírně unaven. Všichni zodpovědně kromě řidiče kupují pivo na cestu, jen Vojta odmítá s tím, že je stále nalit, což nás popudilo. Ne to, že je nalit, ale že odmítá přikrmovat to zvíře v sobě. takže po naložení aparátu v autě probíráme tento nedostatek a poňoukáme ho ke konzumaci, nechť je na podiu víc veselo. Do Benešova jedeme pěkně dvě hodinky, bavíme se stupiditama typu „Půjdeš se mnou na kafe? Ne, bojím se Luftwaffe.“ a cestou nás uhání Jiří z RV-4. Máme za úkol odstartovat tento festival a rozehřát ty davy na hlavní hvězdy večera. Takže všech pět lidí pod podiem a dalších deset v pivovarskym party stavu. Bavíme se o jedné hodině odpolední. Dědek během hraní přísně zkoumá Vojtu jestli hraje správně tóny, který Dědek sám vymyslel a Vojta mu nedává moc šancí ke kritice. Hrnem to do toho vehementního kotle pod podiem a Květák hlásí že je to náš první koncert, že jsme nová, mladá a začínající kapela a děkujem za šanci zahrát si aspoň první. Nějaký postarší uznalý pán tleská rukama nad hlavou s výrazem v očích jako že „na první koncert celkem slušný, jsem zvědavej, jak budou hrát za osm let, jestli jim to teda vydrží“. Bavíme se velmi a veselá nálada nás provází nadále, scházejíce z podia k naložení aparátu a konzumaci arciFerdinanda. Doráží opilá banda vedená Jirkou Kratochvílem a Broumisem. Sedíme u stolu pospolu, probíráme novinky z punkový scény, pomlouváme ty co tady nejsou a smějeme se a je nám dobře. Ale čas běží, produkce dalších kapel nás moc nebaví. Proto se loučíme a volíme taktický ústup na Mělník, kde tušíme nějakou tu další veselost. Cestou zpátky sice trochu bloudíme, protože po dálnici umí jezdit každej, takže zkoumáme malebný vesničky jako třeba Křiváček. Václava Václavoviče zmáhá nevyspalost a mírná opilost a zalamuje to „na zubaře“. Vojta jede „na bernardýna“, s hlavou z okýnka aby se nepoblil. Buď z chlastu nebo z toho, jak jedu pomalu. Jenomže, my kluci v letech si uvědomujeme, že vezeme partu plnou nandanejch kreténů (už nevim kdy přesně to bylo, ale vim přesně jak to znělo: „uber vole, vezeš auto plný kreténů“ /Píps/) a naše matky by nás určitě nepochválily kdyby měly nosit symbolický kytky na zkurvený hroby. Jenomže to je to nevyjančené mládí… Nehledě na to, že občas má každej z nás má občas chuť umřít ale nikomu se nechce umřít v zánovním voze z Mladé Boleslavi, který vám ale stejně dřív nebo pozdějc nějakej hajzel ukradne. Pípa ale mezitim ladí muziku a já jsem nasranej a taky trochu unavenej. Pak už se nestává nic zásadního. Květák ciká na stavební buňku před zkušebnou a pronáší v podstatě legendární větu, která se stává legendární v okamžiku jejího akustickýho dozvuku. Stažený trenky, holá pravda, holá prdel a věta: „Já jsem se, trochu se ožral.“ Doslovnej překlad je fajn.

IMG_2695

IMG_2693

Johnny In Circus

Tak takhle vznešeně jsme nazvali sérii čtyř koncertů koncertů německý kapely Johnny Firebird. Nakonec z toho vzešly dva společný koncerty (zrušilo se Lipsko a proběhla improvizace – totální bordel v Roudnici). Lidí pomálu, ale je pravdou, že my jsme zvyklý a zmlsaný hrát natřískaný koncerty v Mydlárně a U Hanze – manýry rock stars. Teplice/čtvrtek – příjezd a seznámení s klukama německýma. Z našich kamarádů přišli Honza a Bohumil z Remember The Heroes, dohromady tak dvacet lidí. Bylo by asi dobrý zmínit, že jsme si koupili kapelovou smrt – Š1203 – dr. Jandera. Razíme heslo, že v něčem se zabít musíme, tak proč by to nemohl bejt mikrobus z Vrchlabí?! Zároveň jsme se definitivně pasovali na největší pankáče v ČR a vůbec na celym světě, protože neznáme větší sebevrahy. Nicméně, do Teplitz a zpátky Jandera ještě brzdil normálně. Johnny Firebird se vyprofiloval jako parádní směs old hardcore/punku. Fakt výborný. Po skončení koncertu vůbec nikdo nebyl na baru a všichni tahali aparát do vozu, takže v tomto ohledu bylo všechno v pořádku. Automobil fungoval naprosto spolehlivě, roztlačovali jsme jenom jednou. Děčín/pátek – nevyšel plánovanej koncert v Lipsku, tak jsme si narychlo sehnali hraní v Děčíně abychom nevyšli z tempa. Děkujeme holkám z Tabula rasa za umožnění naší produkce. Hráli jsme první, pak si dali vynikající nudle se špenátem pro kapely a koukli na následující kapely. Tabula rasa bezvadný ale pak jsme zjistili že na new school hardcore, metal core a tohleto jsme moc starý a povrchní. Nebo snad really true??? Roger Miret, Keith Morris a Steve Soto by rozhodně stáli za náma… Každopádně super koncert, 12° Plzně Jirkovy pomohly na další trase… Roudnice/sobota – při pátečním odpoledním výletu na Vysokou na kávu a sachr vyteklo opět levý přední prasátko, takže cestou do Roudnice(do DC jsme jeli Felicií) jsme se snažili do pravotočivejch zatáček neject smykem, ale Píps je prostě vodič! Taky jsme zběhali půl Mělníka, v autodílech v Nádražní ulici chtěli po naší otázce volat Pelžimov do muzea rekordů a kuriozit ale nakonec se zadařilo na Pšovce, takže prasátko bylo. V Roudnici se koncert málem nekonal, zvukař nedorazil, protože na to zapomněl a organizátor Kečup to chtěl odpískat a odejet do Prahy na pivo. Naštěstí se splašili nějaký hardrockeři, lehounce se nazvučilo a v deset se začlo hrát. V rámci „tour“ nás kluci z reichu nechali zahrát čtyři písničky, z nichž jsme zahráli dvě, protože ladění basy bylo úplně na jiný tónině. Nijak zvlášť tomu nerozumim, ale Pípa polovinu písničky připíjel na zdraví s lidma u podia. Dohromady tam bylo tak třicet lidí (polovina z kapel). Byla to sranda, i tohle je punk! Johnny tradičně skvělej, po nich Fialky a pak odjezd do Cihelny. Kladno/neděle – výměna prasátka, naložení aparátu a směr Kladno! Opět asi dvacet lidí, včetně ex-Mělničáků. Skoro domácí atmosféra, odpálili jsme to tam slušně. Pak Johnny a videodiskotéka. Tančili jsme všichni a velmi, dokonce i na ska a reggae (a to už se nám nestalo hodně let – pokud to nejsou Nofx, Rancid nebo Propagandhi). A když jsme vezli Libora do Lhotky tak nám cestou na Mělník ani trochu nedošel benzin… Tak tohle je teda ještě pořád náš život? 🙂 Ještě že tak, vždyť my nic jinýho dělat neumíme

roger_hardcorekid